Cyklistická útulna na Jílovišti

Neboť úhlavním kamenem činnosti Veteran bicycle clubu Zbraslav je každoroční Jízda s vrchu Jíloviště – Zbraslav, budiž vzpomenuto cíle i startu dávných i současných jízd.

Zbraslav bývala od 19.století východiskem výletů, jízd i závodů Pražanů i Zbraslavských a Jíloviště zhusta jejich cílem. Zdoláním prudkého kopce od Zbraslavi unavení velocipedisté si na Jílovišti vždy rádi odpočinuli před cestou zpět ku Praze, nebo dále do kraje.

Oblíbeným místem odpočinku na Jílovišti býval hostinec F. Andrese (později „U Cvrčků“) číslo popisné 2 při Pražské ulici , který se časem stal oficielní „cyklistickou útulnou“. Za tu ji označila Česká ústřední jednota velocipedistů, zastřešující organizace cyklistických klubů v Království Českém. Jednalo se o krok jistě oboustranně prospěšný. Pan hostinský měl zajištěn sdostatek hladových a žíznivých sportsmenů a oni naopak vlídné zacházení a přátelské ceny. Dokladem této dlouholeté a úspěšné symbiózy pak bylo „logo“ ČÚJV s obrázkem vysokého kola nad vchodem do restaurantu.



Jedna z fotografií, které se dochovaly v rodině Cvrčkově ukazují pana hostinského Andrese, stojícího s talíři vydatné krmě před svojí restaurací na Jílovišti okolo roku 1900.



Na skupinové fotografii pánů velocipedistů je nad vchodem do restaurantu dobře patrné vyobrazení vysokého kola. Za povšimnutí také stojí dobové „sportovní“ oblečení, ve kterém naši pradědové zdolávali na svých vysokých kolech stovky kilometrů na rozbitých prašných cestách. Fotografie byla pořízena okolo roku 1900.



Průhled Pražskou ulicí na Jílovišti okolo roku 1900. tehdejší císařská silnice vedoucí z Prahy na jih byla terénem bezpochyby vhodným pro dnešní horská kola, pokud možno s kvalitními hydropneumatickými tlumiči.



Na detailu fotografie jsou dobře patrní dva ztepilí opěšalí velocipedisté budící zasloužilý obdiv přítomných dívek.



Současný stav útulny (foto z července 2008). Zmíněný hostinec můžeme vidět dodnes na rohu Pražské a Příjezdní ulice v samém centru Jíloviště. Bohužel jeho dnešní politováníhodný stav neumožňuje útěšně spočinout tam, kde kdysi odpočívali, občerstvovali a posilňovali se naši cyklistice propadlí předkové.


Vchodové dveře do bývalé restaurace pamatují ještě slavné doby ČÚJV. Chátrající poctivá řemeslná práce z předminulého století.



Dodnes patrné číslo popisné dvě nade dveřmi.



Jan Fulík, 2008