Ročník číslo 33 Jízdy s vrchu Jíloviště-Zbraslav

11. a 12.6.2016

• Jak by se to asi slušelo o letošku napsat

Tradice vydržela již 33 let. Skvělé! Letos přijelo více jak 30 velocipedistů. Také skvělé! Měli jsme letos zase pěkný plakát a medaile. Plakáty nám obec nakonec i po nějakých peripetiích vylepila. Děkujeme! I televize přijela! Alespoň ta naše malá pražská.  

Sobotní dopoledne na parkovišti uvedlo slovo starostky a pak začal pestrý program, na který se přišlo podívat i několik málo diváků. Děkujeme jim za jejich podporu! Na jízdu elegance bylo alespoň díky počtu velocipedistů více místa a porota tak lépe viděla. To je prima! Inovované reje byly skvělé. Díky Janetto, přesáhla jsi se svým týmem už dávno zbraslavské obzory o světelná léta! Při focení u pomníku nebyl nikdo přejet. Děkujme Městské policii Praha! Sprint byl zábavný. Fakt zábavný a přinesl pár překvapivých výsledků. Každopádně minimálně letité čekání, až to jednou Marcel doopravdy natře Vencovi je nervy drásající. Jízda s vrchu mezi osobáky, vejtřaskami a autobusy se stává rok od roku větším adrenalinem. Ještě, že je cíl před Pohřební službou. Jak prozíravé! Každopádně opět děkujeme Městské policii Praha! Pak už jen vyhlášení výsledků za větrem ve vnitrobloku na Bowlingu. I zde bylo výhodou, že u stolů nebylo přecpáno. Je to jedno z nejpříjemnějších a nejklidnějších zákoutí ve Zbraslavi. Díky Martine a Veličko za skvělý servis! Bylo trochu pokecat, nějaké ty ceny a je po sobotě. Jde se domů, tentokrát dosti brzy, ještě za světla.

Neděle je veselejší, bezprostřednější. Ráno v příjemném chládku Lipanská horská míle na vysokých kolech. Díky Městské policii a těm čtyřem, kteří nastoupili na start této obtížné disciplíny. Tady na počet nežehrám. Čtyři, pět jezdců je optimální počet pro náročnou, stoupající a točitou, nikterak širokou trať. Jirka Valenta potvrdil svoje mistrovství a vyhrál rozdílem třídy. Naši statečně za ním. Díky všem třem, kteří nahoru dojeli.

Výlet na Karlštejn je sice také pořád stejný, ale příroda okolo Berounky úchvatná a cyklostezky. Monumentální Karlštejn, byť obležený turisty, se také neomrzí. Díky Karle!!! V MMX pohodová zastávka. Cestou jen jeden karambol vysokého kola. Poděkování Božské zdravotní službě za její rozkošnicky mistrovské fačování! Skála na focení na nádvoří vpravdě saudkovská. Fotka tudíž i letos skvostná! Klasika Pod Dračí skálou a šupem zpět dom. Přes den jen jedna přeprška. Díky nebesům! Díky Lvům a Lvicím z Plzně! Byli nejsilnějším hostujícím týmem a ozdobou! Díky reprezentativním reprezentantům a stejně reprezentativním reprezentantkám (sic!) ČKV 1880. Milujeme je! Děkujeme jim! Jaká byla tedy letošní neděle??? Neděle byla v pohodě!!! 

JF  

-----

• …a co se mi v sobotu také honilo hlavou a o čem bych (asi) psát neměl

Tak to tu ještě nebylo! Na letošní Jízdu dorazilo bídných 37 účastníků. Tedy oni bídní vůbec nebyli, ne, ne, ne! Zaslouží si velké poděkování, jen ten počet je jaksi ostudný. Počty účastníků z let devadesátých byly párkrát sice ještě nižší, ale jinak jsme si v posledních letech zvykli na minimálně dvojnásobný počet velocipedistů. Ještěže letos dorazila početná rodina Vízkovic i s dětmi a s krásným historickým kočárkem. Jinak nevím. Zájem diváků o Jízdu je ve Zbraslavi také na těch 10.000 obyvatel prachbídný... Velocipedistická obec hlasovala o naší akci nohama a je třeba se zeptat proč asi? Důvody by se našly snadno. Program na parkovišti je už léta naprosto stejný a kromě trochy zábavy při sprintu do vrchu (po chodníku pro pěší naproti policejním panelákům) je sobota velmi, velmi pasivní. Prostředí Zbraslavského náměstí je odpudivé, hlučné a nebezpečné. Domy okolo jsou díky soukromým majitelům OK, ale "to" mezi nimi je čirá hrůza. Snad jen díky Městské policii se nikomu nic nestalo. I ta tradiční fotka u pomníku je o život, minimálně pro fotografy. Přesun na Baně a sjezd na náměstí je díky silné dopravě, když ne o zdraví, tak určitě ne příjemný. Nechodí ostatně ani místní účastníci prvních ročníků. A ti co už nakrásně přijdou, jsou o to více břitce kritičtí, o co méně toho dělají pro uchování jimi založené tradice. Byla o tom víkendu také muzejní noc, mnozí šli na ni a pak vyspávali. Byly skvělé veteránské legendy v Bohnicích, mnozí šli tam. Předpověď počasí nebyla valná, mnohé možná odradila. A když se k tomu přidá relativně neokoukaná a příjemná velocipedistická konkurenční akce našich přátel v přívětivých Českých Budějovicích s krásným náměstím a nádhernou okolní krajinou lákající k vyjížďce, je vymalováno. Až si člověk říká, jestli by příští rok nebylo lepší vylosovat na sobotu v klubu jednoho nešťastníka, který sjetím s vrchu číslo 34. udrží tradici (a před pohřební službou pořídí dokumentační selfíčko) a vyrazit v sobotu pod klubovým praporem do Budějic. Doopravdy! A i když se nakonec dohodneme, že do toho napřesrok půjdeme odhodlaně zase, tak je letošní 33. ročník minimálně k zamyšlení. Tak jsem tedy holt začal u sebe… (taky JF)