II. část mistrovství republiky historických velocipedů
Velká Bíteš 25.6.2012

Reportáž o I. části letošního mistrovství se už na našem klubovém webu objevila a tak není třeba psáti dopodrobna o tom, co bylo v Bíteši obdobné. Dálnice z hlavního pořád stejně bídná, počasí opět přálo a závodění bylo v Bíteši na prvním místě, stejně jako v Brně.

Náměstí v Bíteši velocipedisté sdílí toho dne s poutí a jejími atrakcemi i ryčnou muzikou. Velocipedisty ale vítá místní honorace se vší parádou. Hejtman, starosta, další a další. Vzpomenuto nedávno zemřelého pana Sendlera, nestora (nejen) jihomoravské cyklistiky.

První disciplínou byl silniční závod zhruba na dvacet kilometrů, na který se vydala většina ze zhruba sedmdesátky přítomných velocipedistů. Na startu stála pestrá směsice cyklistů oděných ve všem možném, od historických kostýmů až po nejmodernější kombinézy. I se stroji to bylo obdobné, od pečlivě restaurovaných, opravdu historických, až po ty vytuněné nerezovou ocelí, duralem a plasty, či nově vyrobené retro „City bajky“. Dlužno zmínit, že techničtí komisaři se snažili bojovat statečně marný boj a přesouvali nakonec některá nejkřiklavější pseudohistorická kola mimo vypsané kategorie. Přesto mi ale někdy bylo nadšenců, třeba na furtošlapech s plnými gumovými obručemi, na trati líto, když bojovali marný zápas se svištícími kevlarem vyztuženými pneumatikami dnešních světových značek a tiše cvakajícími moderními mnohastupňovými přehazovačkami.

Start je hromadný a o to je závod atraktivnější. Ti kdo vzali závody opravdu vážně, mizí záhy za Bíteší ve stoupání k Bezděkovu daleko za obzorem. Do Osové Bítýšky dorazil už had velocipedistů pěkně roztříděný na tvrdé závodníky, výkonnostní cyklisty a rekreační výletníky. Dvoučlenný a dvougenerační representační tým zbraslavského klubu nestačil sice na skupinu první, ale bojoval celý závod s rychlou aerodynamickou velo sajdkárou o čelo oné skupiny výkonnostní. Sajdkára s jejím nezdolným pilotem a malým spolujezdcem nakonec definitivně udolána ve stoupání na vrch Duforty. Ale před tím byla ještě občerstvovací zastávka u kostela v Osové Bítýšce. Tvrdí borci ji prosvištěli, někteří zastavili na pár vteřin a jiní zůstali a pobyli déle v družné zábavě u pohárku. Závěrečná část do cíle v Bíteši již byla naštěstí s kopce a tak se vedrem tající cyklisté mohli před průjezdem cílovou slavobránou alespoň trochu vydýchat. Jinak značení a pořadatelské zajištění na trati skvělé a bezchybné. Po rozpáleném asfaltu se opozdilci trousili do cíle ještě drahnou dobu a někteří, především dámy, se Bíteše dobraly až daleko za uzávěrovým vozem pořadatelů.

Setřít trochu pot a hurá na oběd, skvělý a vydatný, zajištěný péčí organizátorů v příjemném restaurantu na hradbách, poblíž náměstí.

Poté trocha oddychu k návštěvě bítešských pamětihodností, především slavného opevněného kostela, kde se člověk cítí jako přenesen v čase do oné slavné saské UNESCO enklávy v Rumunsku, hájemství to Kirchenburgů.

Znovu ale v narůstajícím vedru do pedálů. Tentokráte Bítešská míle. Časovka jednotlivců s distančním startem pěkně podle kategorií. Z náměstí nahoru Hrnčířskou a prudce dolů Kostelní zpět. Ne nadarmo piloval bzenecký Josef Zimovčák mnohokrát usilovně techniku na okruhu míle. Vyplatilo se – vrací porážku z dopoledního silničního závodu Jiřímu Valentovi z Holic a je vítězem Bítešské míle v hlavní kategorii vysokých kol. Morava versus Čechy – 1:1.

Přichází chvíle se přikrášlit na jízdu elegance. Všichni jsou po obou závodech znaveni a zbroceni potem, ale řazení bodů programu už je prostě takové. Převlékají se tedy na lepkavých tělech pestré trikoty za historické róby a u dam parfém, rtěnka a nějaká ta šminka dělají zázraky. Krouží se po náměstí a na pestrého a elegantního hada cyklistů je radost pohledět.

Ve stanovený čas se účastníci nakonec shromažďují před tribunou k vyhlášení výsledků. Spočítána je zatím jenom část a jak se čekání na výsledky vleče, ubývá před tribunou cyklistů a nakonec, kromě organizátorů, zůstávají téměř jen ti věrní, kteří očekávají nějakou medaili a jejich rodinní příslušníci. Nakonec vyhlášeny výsledky nejen z Velké Bíteše, ale i celkové za Brno a Bíteš dohromady. Silniční závody a časovky, kola vysoká, plášťová, drezíny, muži, ženy. I na trpělivé a statečné děti organizátoři nezapomněli. Smršť medailí a všelikých věcných darů. Kdo a čeho všeho se stal toho dne mistrem zopakovat nelze, tolik jich bylo. Hezký zlatý, stříbrný a bronzový závěr, jen ten inzerovaný koncert v kostele, díky prodloužené ceremonii, na závěr mistrovství, už stihnout prostě nešel…

Ještě tedy jednou. Závody jsou na Jižní Moravě na prvním místě, všichni to zde tak cítí a vydávají ze sebe na trati vše. Skvělá organisace a obdivuhodná podpora sponzorů a komunální i regionální samosprávy. Tudy vede moravská cesta k historickým velocipédům.

Jan Fulík,
předseda VBC Zbraslav

Fotogalerie