Memoriál Mirka Macků

Holice - Veliny – Borohrádek a zpět, 15. září 2012

Historie původního Klubu českých velocipedistů Holice sahá do hluboké minulosti. Dlouhá je ale již i historie klubu obnoveného. Je spojená se jmény Zbyňka i Milana Šimkových a také Miroslava Macků. Poslední dva jmenovaní jsou již na pravdě Boží, přičemž po Miroslavovi Macků byla pojmenována letošní zářijová velocipedistická akce. Zúčastnil se jí i výše jmenovaný Zbyněk Šimek, byť je dnes bytem na severní Moravě.

Setkání započalo před budovou Sokola v centru Holic, odkud se peloton vydal do Velin. Kopec cestou pole jezdců rázem roztrhal, mnozí sesedli a tlačili. Prvá zastávka byla u památného velinského roubeného kostela z 18. století, kde byli jezdci uvítáni starostou obce a pořídili si skupinové foto. Dále vedla cesta po nové cyklostezce mezi poli a lesem k Borohrádku, se zastavením na lesním nádražíčku u drezíny na ruční pohon. Parta nadšenců se zde snaží dát osiřelé trati alespoň turistické využití a zvláště malí velocipedisté se rádi projeli. Když skupina cyklistů opustila Pardubický kraj a vjela do Královéhradeckého, bylo konečně dosaženo Borohrádku s krátkou zastávkou na náměstí. Zdejší zámek ani kostel ničím obzvlášť zajímavým nevynikají, ale přinejmenším Velká a Malá vila stojí za zhlédnutí, jsou to skvosty z konce monarchie. Nebylo toho pozdně letního dne žádné teplo, jen lehce nad deset a temně zamračeno, vůbec ne počasí na krátké rukávy, či šortky, nebo na dobře chlazené pivo. Přišla by určitě vhod sklenka něčeho ostřejšího, ale prohibice je prohibice. Alespoň se zcela střízlivý peloton nikde dlouho nezdržoval a všichni usilovně šlapali do pedálů. Jediný karambol, naštěstí s poměrně mírným následkem, se tak stal pouze za příčinou zlomené kliky, jejíž prasklinu až do osudné nehody milosrdně skrýval nový chrom.

Jezdci se navrátili do Velin na základnu ve dvorku místní restaurace. Přišel čas na občerstvení zajištěné péčí organizátorů a také na vrchol programu – na závody. Před nimi ještě něco proslovů pánů starostů, i z hejtmanství delegace dorazila. V závodech startovalo se v několika obvyklých kategoriích, jak je ve zdejších končinách zvykem. Děti, „plášťová“ kola, muži, ženy a především kola vysoká. Na stupních vítězů povětšinou známé tváře, jen Josef Zimovčák na bedně nakonec chyběl. Výletu se zúčastnil, závodu samého již nikoli. Místní Jiří Valenta tak bohužel nenašel rovnocenného soupeře a očekávaně zvítězil rozdílem třídy.

Pak přišel čas i na živou hudbu a pro ty, kteří měli zájem i o jiné atrakce než velocipedy, bylo až do pozdních večerních chvályhodně hodin otevřeno v Holicích museum slavného Dr. Emila Holuba.

Jan Fulík
září 2012