Poslední huštění cizího kola

Jistebnice, sobota 20. října 2012

Co to cizí kolo v titulku? Ráno před Huštěním jsem se smutně rozhlédl po své sbírce a zjistil, že nemám na čem jet! Potupně jsem si tedy půjčil Stadiona z rozrůstající se kolekce našeho zbraslavského místopředsedy, dohustil a vyrazil…

Toho podzimního dne ležela nad celými Čechami těžká inverzní deka a teploměr se štítil přiblížit byť jen k desítce. Ani toto ukázkově hnusné počasí s jemným mrholením nezabránilo agilní partě jistebnických velocipedistů uspořádat v říjnovém termínu další povedený podnik. A že mají v širém kraji důvěru, doložila bez ohledu na nepřízeň počasí i hojná účast milovníků starých bicyklů. Na startovní listinu se jich v jistebnickém kulturáku zapsalo 101, nejméně dvě třetiny z nich pak na starých kolech a v historickém oblečení. Dokonce i sám předseda ČKV 1880, stojící letos v čele obnovené jednoty velocipedistů dorazil. A nikoli sám, ale obklopen družinou svých věrných, povětšinou členů cyklodružstva klubu Staromilců. Dostáli tito tedy opět své pověsti, že ruče podpírají věky znavený peň klubu pražského.

Prohibice je dávno zapomenuta i v Jistebnickém kulturním domě a tak je již od startu veselo. Něco proslovů k účastníkům, ten hlavní páně Rybaříkův, ale všichni úsporně a s mírou. Peloton vyráží z malého náměstí na velké. Dvě kolečka okolo pumpy, společné foto a jede se do kraje. Z mlhy vykukují rybníky Obecní, Nový i Velká Kaplice a okolo cest je všude spousta podzimem divoce zbarvených stromů. Mlha tlumí hluk a tak je zdejší, i tak řídce osídlená krajina odlehlého výběžku Vlašimské pahorkatiny v sobotním odpoledni ještě o něco tišší, než jindy.

Prudší kopec na Chlum někteří vyjedou, někteří vytlačí. Stírá se často rozdíl mezi koly starými i sto let a Hi-Tec karbonovými kousky s jedenáctikolečky zdejších bikerů. Moderní technika zjevně není lékem na všechno. Odměnou za vrchařskou prémii je zastávka v hospůdce za vsí. Trocha oddychu a jede se dál. Přes Ostrý po hrázi Libenického rybníku, kol Palouk nahoru do Smrkova.

Zde se den pořádně rozjíždí. Vesnička je přichystána, stan postaven a starosta i král čekají. Darovaný sud piva smazává rozdíl mezi středověkem a novověkem, katem, šlapkou i převodníkem a dochází i na soutěže. Do sousedního Nehonína je to odsud jen pár set metrů a tak je přirozeně hlavní disciplínou honění obruče do vršku a zase zpět. Joj, jak skvělá to příležitost k cudným dvojsmyslnostem. Soutěžící mocně pobízeni dávají do výkonu vše a tak není nouze o dramatické chvíle a akrobatické výkony. Všichni se dobře baví a na původně inzerované reje a závody v pomalé jízdě si nikdo ani nevzpomene. V té nejlepší náladě se jezdci vydávají po skupinkách do večerem černající mlhy. Vidět toho pravda mnoho není a i svítilny jakéhokoli systému se stávají pouhou dekorací. Většina účastníků nakonec, byť různými klikatými cestami a ne vždy bez úhony, dorazila zpět do jistebnického kulturáku, neb sál se opět slušně zaplnil.

Podává se guláš, Platan teče proudem, kapela hraje, mnozí tančí a ostatní využívají příležitost v teple debatovat nejen o historických kolech do pozdních hodin…

Jistebničtí, vidno, že vás to baví a vašimi akcemi žije celé městečko i okolí. Další povedený tah v šachové partii přátelského soupeření s Pískem. I když on se jeden v tom, kdo je původně z Jistebnice a teď v(z) Písku, nebo naopak, trochu ztrácí. Nicméně to hlavní – kraj je v okolí Jistebnice krásný a starým kolům se v něm dobře daří.

Jan Fulík,
říjen 2012