Pražská míle

7.11.2015

Na dostaveníčku v Letenských sadech se sešlo kolem čtyřicítky velocipedistů z celé republiky, z toho i hrstka členů našeho klubu. Tento dvaadvacátý ročník listopadového setkání uspořádal Český klub velocipedistů 1880 a jako každý rok bylo se na co dívat. Krásné reje šikovných a odvážných jezdců, spousta kol  s technickými  zajímavostmi  - například odlehčená Rudge vážící 12kg(!), na jejíž výrobě pan Martin Cvrček za poslední dva roky strávil víc než 250 hodin.

Na start byli jezdci sešikováni a vypuštěni krátce po půl jedenácté i s našimi malými zástupci na dětských kolech. Úsměvnou příhodou byl závod našeho Pepy s jistým chlapcem z jiného klubu, který byl za poslední roky vždy druhý a tato dvojice si dala svůj sprit před celým polem závodníků – pohříchu, bohužel neznaje přesně tvar tratě, byli v cíli první, ale jinou trasou. Z nejmladších byl tedy formálně na tom lépe Jenda Šamárek, který  jel své pomalé tempo spolu s ostatními a ve své kategorii byl vlastně první.

Jinak věc jiná a podivná a málo zmiňovaná je účast Šárky Linhartové v převleku za pána ve fraku s namalovanými kníry, která je i patřičně zdokumentována. Pokud jen jela s pelotonem za tichého souhlasu ČKV budiž, ale pokud měla startovní číslo - což nevím, byla by to věc průlomová a tady by tradice řečeno ústy našeho předsedy „bídně zhynula“. Chtě nechtě, souhlasím trochu s názorem p. Bejšovce, že tradice je věc, na kterou se má navazovat a ne jí „tvořit“. Možná, že až budou naše dívky a paní z našeho klubu zkušeně ovládat tyto vysoké stroje, bude na čase založit tradici novou společnou, genderově vyváženou, ale skoro určitě to nebude Pražská Míle ČKV v této formě. 

Závod na pomalost – „Letenský Šnek“ byl pak dokonalou ukázkou jezdeckého umění. Pak ještě jednou reje pánů ČKV 1880 a potom společná fotka a hajdy na kachničku do hostince Na Závěrce. Zde i diplomy, psané emeritním předsedou Bejšovcem, byly rozdány a pak už jen rozloučení s ostatními a těšení se na sezonu 2016. 

Tak hodně kilometrů bez nehod v dobré společnosti vyznavačů krásných kol a historických dam - myslím tím kostýmy, ne ročníky narození - i společné radosti na našich setkáních.

Napsal: Tomáš Šamárek