---

Světová premiéra mezinárodního reje na vysokých kolech s účastí našeho klubu

28. srpen 2017, Niederfrohna, Sasko

 

 

Na světovém setkání velocipedistů v Karlsruhe jsme byli pozváni do saské Niederfrohny v sousedním Sasku na 8. ročník jejich zemského kritéria. Sasové jdou stran historické cyklistiky v tomto případě trochu jinou cestou. Ve snaze ukázat stará kola co nejširšímu publiku spojili jejich presentaci se závody na silničních kolech. Funguje to. Skvěle!

 

Jádrem historického pelotonu byla skupina bavorských přátel na vysokých kolech a pak smíšená pětičlenná skupina jezdců a jezdkyň z Čech a Moravy. Tedy z Čech jsem byl, popravdě, jenom já  . Naše úbory by na některých českých akcích neprošly, ale v tolerantním multikulturním Německu bylo přijetí vřelé.

 

Začátek dne byl nicméně katastrofa. Lilo jako z velkoněmecké velkokonve a tak se program posouval a posouval. V restauraci místního hotýlku nám pravda ale celkem nic nechybělo. Pořadatelé byli více jak pohostinní. Všeho bylo sdostatek, jen německá slovíčka po pár hodinách už semtam docházela. Ale s lijákem toho nebylo dosti. Když byla ona velkoněmecká velekonev vylita, zřítila se zástupkyně našeho klubu (VBC Zbraslav/Moravia VBC) po ujetí zhruba dvou a půl metru z vysokého kola na poctivý německý asfaltobeton. Celou vahou tvrdě a nekompromisně přesně na pravé rameno. Proč spadla? To se snad ani napsat nesmí. I mistryně tesařka se prostě někdy utne. Přesto nasedla znovu do sedla a na vysokém kole zvládla kompletní celodenní program. Fakt tedy jako sorry, ale fakt klobouk dolů.

 

Program kritéria sestával s několika závodů na silničních kolech na městském, poměrně nebezpečném okruhu. Všichni, pokud vím, přežili, oni jsou Němci tvrdí. Zlámaná žebra, ruce a nohy i odřeniny se nepočítají. Mezi závody bylo ale dost prostoru pro naše kola. Před těmi hlavními disciplínami jela historická kola v čele zahřívacích okruhů. V závodě mistrů pak dokonce s ostatním v jednom pelotonu. Mistrovský závod byl v tom malém saském městě trochu překvapivý. Tolik olympijských, světových, evropských i spolkových medailistů v cyklistice jsem na jednom místě nikde jinde neviděl. Ale my Slované, ostudu jsme neudělali, a jistě přispěli ke všeobecné všeevropské vzájemnosti. 

 

Vodíkovou pumou dne byla ale světová premiéra smíšených rejů na vysokých kolech. Urputní Bavoři se totiž rozhodli, že u příležitosti akce nacvičí mezinárodní reje na vysokých kolech. Jen tak. Na místě a hned. Oni totiž mají rádi nejenom svá historická kola, ale zjevně i moravská děvčata. Vzali to metodicky a důkladně. Tvrdý dvouhodinový polovojenský výcvik na školním dvoře nakonec stačil. Pro ty, kteří nevládli němčinou, vše ochotně osobně předcvičili a dokázali to. Před stovkami diváků pak před hlavní tribunou byly reje zajety bez jediného karambolu. Dva Bavoři, jeden Moravan, jeden Sas a dvě Moravanky reje vystřihly parádně. Andrea byla statečná, ledování pochroumaného ramene chladným pivem také trochu pomáhalo, a tak byl na rejích zastoupen i náš klub. Bylo to skvělé, technicky povedené, oku libé. Prostě božské! Má tedy náš klub, kde vysoká kola přibývají, z čeho pro své případné (smíšené!) reje na vysokých kolech vycházet. Vysokých kol je již dnes v klubu dosti.

 

Povedená akce, přátelští lidé, hezké vzpomínky. Je prostě dobře občas opustit ten domácí rybníček.

 

No a závěrem dodejme, že na urgentním příjmu v nemocnici byli poté na velocipedistku také všichni milí…  

 

Jan Fulík, předseda VBC Zbraslav

 

 

(P.S. Pamatuji si dobře na třeskutý skandál před léty, kdy byl jakýsi venkovský východní klub osočen, že kopíruje reje ČKV Smíchov. Ty reje, které vymyslel a připravil později z klubu vyloučený mistr Roith. Vyloučení jsem byl očitým svědkem, nebyla to žádná legrace. Ve snaze v zárodku vyloučit případné právní kroky tedy pro jistotu prohlašuji místopřísežně, že klub náš nic nepajcoval. Pouze cestou svojí členky spolujel choreografii bavorskou, saskými bratry lehce upgradovanou. Sprostým plagiátorstvím se tedy naprosto vinni necítíme.)          

 

 

Odkaz na Fotogalerii pro mobilní zařízení